Vítejte na stránkách Václava Loukoty. Malování je pro mne cestou usebrání, modlitby a sdílení vnitřního světa skrze přírodu. Maluji v lehce impresionistickém stylu, který nechává prostor pro volnější tahy štětcem, pro emoce a náladu přítomného okamžiku. Velmi rád používám při malování špachtli, neboli paletový nůž, který ještě více zintenzivňuje pocit nesvázanosti. Tyto stránky vznikly pro ty, kdo hledají obrazovou inspiraci i zklidnění srdce v tichému spočinutí. 

V sekci Galerie se začíná utvářet sbírka obrazů (jak je postupně maluji), které jsou doprovázeny krátkými rozjímáními. Pokud vás nějaký obraz osloví, napište mi přes sekci Kontakt, domluvíme prohlídku naživo (je vždy rozdíl v barvách na fotografiích a na reálném obrazu). Můžete obraz zakoupit nebo si jej také odvést jako dar. Rád ho přenechám tomu, kdo v něm najde kousek své vlastní cesty. Pro někoho bude tento web malou zastávkou k osvěžení, někdo tudy prosviští velkou rychlostí, aby se ubíral dál. Ať už tak nebo tak, věci se dějí, jak mají.

Dva společníci

Tichá krajina zapadajícího dne. Světlo na nebesích začíná snít. Je zbarvené zlatem, růžemi a jemným žárem věčnosti. Rostou tu dva stromy jako dvě bytosti, dvě duše. Nesoupeří spolu, nebojují, přesto každý z nich roste po svém. 

Dovol své mysli zpomalit, svému dechu se prohloubit, dívej se a nech obraz, ať se dívá zpět. Možná jsou oba stromy tebou, dvě stránky jednoho bytí, jedna nese svá zranění i krásu, ta druhá hledá věčnost, tichou a nespoutanou. Uprostřed nich září prostor, plný a posvátný. Je to cesta v podobě řeky? Je to řeka v podobě cesty? To, na čem záleží, je světlo, které nese. Vede jakoby odnikud nikam, avšak proudí do hloubky nitra. Po té říční cestě nelze nohama jít, jen srdcem, bez úsilí i beze slov.

Zůstaň zde chvíli, tvé myšlenky mohou ztichnout a napětí povolit. V prostoru mezi těma dvěma můžeš vše těžké složit, v tom Božím tichu, které tě objímá. 

/Obraz už není k dispozici/